Čtení je nejsnažší cesta do krajiny snů,tak nemyasli a sni !!!

díl 1

19.11.2008 20:07

 

Je pátek ráno, zvoní mi mobil a já jen naštvaně vstávám z postele. Obleču si džíny a černý tričko s růžovým potiskem. Sejdu dolů ze schodů a vejdu do kuchyně. Na stole je kakao a toust. Babička na mně volá "Gábi sněz si tu snídani a rychle na zastávku ať ti neujede autobus. Pozdní příchod do školy by nám tak chyběl". Ještě jednou se podívám na stůl, ale do jídla se mi nechce. Otevřu lednici napiju se džusu, sundám z věšáku mikinu a letím ven na zahradu. Rychle proběhnu vraty na ulici a na náves. Na zastávce se zastavím. "Uf, teď už mně to sníst nedonutí." Lucka (to je moje nejlepší kamarádka) a Tomáš (to je můj miláček) okamžitě propuknou v smích. "To už si zase utíkala před snídání?" říkají v záchvatu smíchu. "Jasně, to je móc vtipný. Jak by se vám líbilo, kdyby do vás každý ráno prali snídani jak pro dělníka?" Tom mě s úsměvem objímá. "No ták Gábi, nečerti se" a políbil mě. Přijel autobus, nasednem a řidič jen s úšklebkem. "To je pohled. Málokdy vás vidim čistý, necítím z vás kouř a jste střízliví" a podal nám lístky. Tenhle řidič nás vozí vždycky. Taky nás dobře zná a nikdy nic nepráskne. Zato vesnický drbny z nás maj žhavý téma.
Přijeli jsme do Prahy, na nádraží jsme si v trafice koupili cíga s klasickou trafikantčinou přednáškou o ničení mozku a plic a šly jsme do školy. Všichni do stejný, protože chodíme na gympl i když je Tomovi 16 a mně s Lůcou 14 let. Samozřejmě jako vždy jsme přišli pozdě. Nachytal nás třídňas a řikal "Holky co mám s váma dělat? Když vás pošlu k řediteli, zavolá rodiče a budete mít průser. Když nic neudělám, budete chodit pořád pozdě. Lucka se začne smát" no tak nás neřešte stejně přijdem pozdě maximálně o čtvrt hoďky." Učitel kroutí hlavou "Holky, holky" pošle nás napřed a sám se začne přehrabovat v hromadě učebnic. Došly jsme do třídy a posadily se. Hodiny ubíhaly a škola šla jak po másle. Látka byla lehká a přestávky jsme trávily spolu s Tomášem. Škola skončila a my šli do pekla. Tom si dal pivo a my kolu s vínem. Pak jsme šli na nádraží vykouřili si jedno cígo. Přijel autobus a zase tam byl. Standa, ten řidič co nás vezl ráno. "Jéžiš, už to z vás zas táhne. Jak to s vámi doma vydržej to teda nechápu."
Když jsme přijeli do vesnice, na zastávce jsme já s Luckou shodily tašky na zem, vytáhly voňavky a postříkali se s jimi vod hlavy až k patě. Teď můžem jít domů. Ještě jsme si chvilku povídali a pak jsme se rozešli každý svým směrem. Přišla sem domů a slyšim z obejváku "Gabrielko, kolik si toho dneska snědla? Snídaně ses ani netkla!" Řeknu, že jsem byla na obědě i když to není pravda, jdu do kuchyně a z otevřené ledničky beru si Aktivii a jdu nahoru do pokoje. Připravím si na pondělí do školy a snim si ten jogurt. Zapnu si notebook a brouzdám po netu až do večera. Koukla jsem se na High school musical on-line a na další pitominky. Večer sem se šla dolu kouknout na telku a asi v jedenáct jsem šla spát.

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode